Lex Plyn

Rychlejší povolování plynových zdrojů, podpora uhlí a zákaz maření elektřiny. Poslaneckou sněmovnou prošla novela energetického zákona, která řeší především odchod tuzemské energetiky od uhlí.
Poslanci schválili novelu energetického zákona, tzv. Lex Plyn, která se věnuje především útlumu výroby elektřiny z uhlí v Česku.

Novela přichází s řešením, jak urychlit a zjednodušit proces povolování výstavby nových plynových elektráren s výkonem nad 100 MW, které by měly nahradit uhelné zdroje. Odstraňuje administrativní překážky a zkracuje tak dobu potřebnou pro realizaci projektů.

Pokud se v nezačnou stavět nové zdroje, bude podle analýzy zdrojové přiměřenosti provozovatele přenosové soustavy ČEPS ve 30. letech Česko závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí.

„Tento zákon míří směrem, abychom urychlili a výrazně zjednodušili povolovací procesy pro nové velké zdroje nad 100 MW, primárně míříme na paroplynové elektrárny,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „Pokud nebudeme výrazně rychlejší v povolování nových zdrojů energie, tak budou mít naše hospodářství a ekonomika opravdu významný problém,“ dodal.

Stavba paroplynových elektráren by se na stavebních úřadech projednávala přednostně před jinými projekty, které nemají strategický význam. Novela také zkracuje lhůty pro vydání konkrétních povolení a omezuje možnost odvolat se proti rozhodnutí úřadů. Výstavba nových zdrojů by se tak mohla urychlit až o pět let.

Jednodušší a rychlejší bude také povolování výstavby větrných elektráren. Větrné parky s výkonem nad 15 MW se zařadí mezi stavby zajišťující energetickou bezpečnost. Zjednoduší se zejména posuzování jejich vlivu na ráz krajiny, které je často brzdou pro jejich výstavbu. Obce také nebudou moci zakazovat v územním plánu výstavbu obnovitelných zdrojů, pokud místo nich nebudou chtít postavit jinou stavbu, která bude ve veřejném zájmu.

Úprava zákona také reaguje na očekávaný pokles výroby elektřiny z uhlí, které aktuálně pokrývá zhruba třetinu tuzemské produkce. Přestože vláda stanovila definitivní odchod od uhlí na rok 2033, ekonomika uhelných zdrojů může znamenat jeho dřívější konec, a to zejména kvůli rostoucí ceně emisních povolenek, která zasahuje do ekonomické rentability výroby energie z uhlí.

Česko však zatím není na výpadek elektřiny z uhlí připravené, a proto novela umožňuje životnost zdrojů prodloužit. Pokud by Česku bez uhlí hrozil nedostatek elektřiny, mohl by Energetický regulační úřad (ERÚ) provozovateli uhelné elektrárny uložit povinnost pokračovat ve výrobě, pokud to bude „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ a pokud to bude potřeba pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy.

Ekonomika uhelných zdrojů se však zhoršuje a není vyloučeno, že výroba z uhlí provozovateli nepokryje náklady a přiměřený zisk, pak bude mít majitel zdroje právo na náhradu. Její výpočet a tím pádem i výši stanoví ERÚ. V případě, že by se změnily podmínky na trhu a taková finanční podpora by už nebyla potřeba, může regulátor její výši změnit.

Podporu nakonec nebude moci získat elektrárna, která jen přeruší provoz. Jejich provozovatelé tak nebudou moci usilovat o podporu například při přerušení provozu v létě.

Poslanci také odhlasovali pozměňovací návrh o zvýšení limitu pro individuální kontroly výnosnosti solárních elektráren postavených v letech 2009 až 2010. Nově se mají týkat jen zdrojů s výkonem nad 145 kW a nikoli již od 30 kW.

Zdroj: seznamzpravy.cz